|
|
Vliv pohybové lekce Pánevní hodiny z Feldenkraisovy metody na propriocepci a rozsah pohybu pánve
Pehalová, Barbora ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Šifta, Petr (oponent)
Název: Vliv pohybové lekce Pánevní hodiny z Feldenkraisovy metody na propriocepci a rozsah pohybu pánve Cíle: Cílem diplomové práce je zkoumání vlivu vybrané pohybové lekce z Feldenkraisovy metody (FM) na pohybové funkce bederní páteře a pánve. Byly testovány změny ve schopnosti repozice pánve, změny ve stabilizačních pohybech pánve a změny posturální po absolvování jedné lekce FM Pánevní hodiny. Metody: Jedná se o teoreticko-empirickou práci, kde byl použit kvantitativní výzkum s prvky kontrolované studie. Pro výzkum bylo vybráno 30 probandů ve věku od 20 do 30 let, kteří byli rozděleni do dvou skupin. Obě skupiny podstoupily dvakrát test repozice pánve. Druhé měření proběhlo s odstupem 40 min od konce měření předchozího. V tomto časovém intervalu 15 probandů v experimentální skupině absolvovalo intervenci v podobě lekce Pánevní hodiny z Feldenkraisovy metody. Kontrolní skupina 15 probandů se v tomto časovém rozmezí věnovala fyzicky nenáročným aktivitám jako je sezení, popocházení apod. U všech probandů byly zjišťovány následující parametry: přesnost repozice pánve, rozsah pohybu pánve, stabilizační pohyby pánve a změna náklonu pánve. Výsledky jsou zpracovány do grafů a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Po proběhlé intervenci lekcí Pánevní hodiny z FM došlo u probandů experimentální skupiny ke...
|
|
|
Využití Feldenkraisovy metody u pacientů s bolestmi zad bez kořenového dráždění
HOUSKOVÁ, Marcela
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Využití Feldenkraisovy metody u pacientů s bolestmi zad bez kořenového dráždění. Metoda nese název podle svého autora fyzika Moshého Feldenkraise, který začal svůj koncept rozvíjet na základě vlastního zranění již během 2. světové války. Feldenkraisova metoda somatického vzdělání je přístup využívající procesu učení prostřednictvím pohybu. Vychází z předpokladů, že lidská bytost má 4 základní složky: pocity, myšlení, smyslové vnímání a pohyb, jenž jsou přítomny během každé lidské akce a které se navzájem ovlivňují, z čehož vyplývá, že ovlivněním jedné složky dojde ke změně i ve zbylých složkách. Metoda má dva základní přístupy: skupinové lekce Pohybem k sebeuvědomění a Funkční integraci Bolesti zad se již dnes řadí mezi tzv. ?civilizační choroby?, což je z velké části dáno dnešním životním stylem - sedavé zaměstnání, stres, nedostatek pohybu, díky němuž si člověk vytvoří mnoho vadných stereotypů pohybu, jenž později vedou ke vzniku bolesti. Páteř a celkově záda, na které je kladen největší nárok z hlediska udržení postury vůči gravitaci, většinou postihuje chronická bolest nejdříve. Uvádí se, že bolesti zad jsou v současnosti nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. Práce je strukturován do dvou hlavních částí. Teoretický oddíl je věnován převážně Feldenkraisově metodě. V úvodu přibližuji samotného autora stručným životopisem ozřejmujícím proces vzniku jeho konceptu. Dále zde popisuji principy a základní prvky metody jako jsou: uvědomování, somatognozie, organické učení. Následují kapitoly zahrnující indikace a kontraindikace, možnosti a průběh vzdělávání v oblasti Feldenkraisovy metody. V další části informuji o dvou základních metodách výuky, což jsou skupinová forma ?Pohybem k sebeuvědomění? a individuální ?Funkční integrace?, kde porovnávám první jmenovanou s konvenčním způsobem cvičení, funkční integraci srovnávám s klasickými manuálními technikami. V poslední části věnované Feldenkraisově metodě se snažím nastínit možnost využití Feldenkraisovy metody v léčbě chronické bolesti. Následující kapitola teoretické části je věnována fenoménu bolesti. V poslední části shrnuji nejčastější příčiny a důsledky bolestí zad a jejich schématické dělení. Praktická část obsahuje cíle práce, popis metodiky, charakteristiku výzkumného souboru a výsledky výzkumu, které jsou zpracovány formou kazuistik. zad. Pro zpracování a sběr dat byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, pro který byly vybrány 2 pacientky s bolestmi v oblasti krční respektive bederní páteře. U pacientek byla odebrána anamnéza a provedeno základní fyzioterapeutické vyšetření, jež je zaznamenáno ve vstupním a výstupním kineziologickém rozboru. Vzhledem k malému testovacímu souboru nelze dělat jednoznačné závěry, avšak zastávám názor, že Feldenkraisova metoda by se mohla stát součástí terapie při léčbě chronické bolesti, neboť obě pacientky po cvičení subjektivně zaregistrovaly zlepšení, které je patrné i z objektivního vyšetření, které je zaznamenáno ve výstupním kineziologickém rozboru. U obou žen došlo k výraznému zlepšení vnímání a uvědomování si vlastního těla a práce s ním, což je patrné na zlepšení dechového stereotypu a zvládnutí lokalizovaného dýchání, které dříve pro obě pacientky představovalo velký problém. Dalším zlepšením bylo i zvětšení pohyblivosti páteře a především snížení bolesti zad, které nastalo u obou pacientek. Důležitým ukazatelem efektivity metody je jistě i zlepšení psychického stavu.
|
host ::
RSS.